Kolejový jeřáb "Körösi" byl vyroben v rakouském městě Graz (česky Štýrský Hradec) v roce 1877 a je tak nejstarším zapůjčeným exponátem ve sbírkách Zubrnické muzeální železnice. Majitelem tohoto jeřábu je Muzeum v přírodě Zubrnice.

​

Na českém území jeřáb zůstal v roce 1945 jako poválečná kořist ČSD s evidenčním číslem 11. Jeřáb dosloužil v severočeském depu Podmokly (dnešní depo Děčín), odkud byl následně v 80. letech 20. století převezen do Zubrnic.

​

Do prostor zubrnického nádraží se jeřáb dostal tehdy ve velmi špatném stavu. Rameno jeřábu bylo zcela spuštěno na zem chyběla spousta dílů a veškeré dřevěné části byly zcela rozpadlé.  

​

Dne 22.4.1995 proběhla na jeřábu prohlídka, o měsíc později začaly jeho opravy. Kolejový jeřáb "Körösi" se tak stal prvním kolejovým vozidlem, které bylo renovováno členy spolku. Renovace do funkčního stavu probíhala

v letech 1995-96 do podoby z období konce 19. století. V současné době čeká jeřáb další větší oprava, především dřevěných částí, čelníků a podlahy, které jsou již na konci své životnosti.

​

Jeřáb z technického hlediska lze rozdělit na tři základní části - rameno, otočný sloup a pojezd.

Rameno je osazeno kladkovým ústrojím, ocelovými lany s hákem (původně místo ocelových lan byly řetězy), pásnicemi s klíny držící rameno ve vztyčené poloze a krátkými silnými řetězy držící rameno v poloze přepravní.

Otočný sloup obsahuje vyvažovací závaží, převodové ozubové kola s klikou, posuvný mechanismus zajištující pohyb závaží, kleštiny k jeho aretaci v požadované poloze, západku proti samovolnému spuštění břemena a pásovou brzdou k jeho spouštění.

Pojezd je s upevňovacími kolejovými kleštinami, tahadlovým a narážecím ústrojím a zařízením určeným k eliminaci vypružení při zvedání břemena. Vůz je nebržděný.

​

Kolik jeřábů tohoto typu se dochovalo nevíme. V Česku, ani na Slovensku není kromě našeho žádný. Jediné, co se podařilo nalézt, je velmi podobné rameno s otočným šroubem, avšak bez převodového soukolí v depu kolejových vozidel Děčín.

​

V současné době jeřáb slouží jako vystavený exponát pro veřejnost v železničním muzeu v Zubrnicích.